Historie a současnost obce

Školní kroniky obce Kostelní Myslová 1788 – 1878 a 1879 – 1935

Moravský zemský archiv nám poskytl elektronickou verzi školních kronik naší obce. Kronika je psána částečně německy, částečně česky.

K nahlédnutí na tomto odkazu: shorturl.at/afxC6

Zapeklitá historie o ztracené spravedlnosti

Krátká ukázka z úvodu divadelní hry založené na skutečném příběhu o hledání spravedlnosti v nespravedlivém světě. V podání místního ochotnického spolku KoMyCi.

Znovuotevření klubovny

V září 2020 byla znovuotevřena Myslovská klubovna.

Myslovská historie

zdroj: wikipedie.cz

Název se vyvíjel od varianty Mislowicz (1253), Kirch Myslau (1678), Kirchenmusslau (1718), Kirch Mislau (1720, 1751), Kirch Mislau a Kostelnj Mjslowa (1846), Kirch Myslau a Kostelní Myslová (1872) až k podobě Kostelní Myslová v letech 1881 a 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přípony -ova k osobnímu jménu Mysl. Přívlastek kostelní získala ves pro svůj významný kostel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235. Tehdy markrabě Přemysl II. Moravský (vládl 1227-1239, do smrti), mladší bratr krále Václava I., daroval patronát nad kostelem premonstrátskému klášteru v Jeruši (Geras) v Rakousích. Ve 14. století byla ves součástí tzv. šternberského zboží a majetkem pánů z Hradce.

Od roku 1410 až do roku 1849 vesnice náležela telčskému statku. Sídlo zde měla rychta, které zároveň patřily vsi Horní Myslová, Myslůvka, Prostřední Vydří a Zadní Vydří. Na potoce Myslůvka, který vesnicí protéká, byly dva mlýny – Zachův (Lukšův) a Brázdův (Markův). Elektrifikace se obec dočkala poměrně pozdě, až v roce 1945, kdy byla připojena na rozvodnou síť ZME Brno. Severně od obce na vyvýšenině Buzový 569,8 m n. m. je stanice Českého hydrometeorologického ústavu.

Obyvatelstvo

V roce 1850 ve vsi žilo 292 obyvatel. Podle sčítání 1930 zde žilo v 42 domech 236 obyvatel. 231 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 230 římských katolíků a 4 evangelíci. V roce 2016 bylo v obci 60 obytných domů, z nichž je 20 obydleno asi padesáti trvale žijícími obyvateli, zbývající domy jsou využívány příležitostně k rekreaci.

Škola

První zprávy o škole v Kostelní Myslové se objevují v první polovině 18. století a v roce 1787 zde byl zřízen školní obvod, kam příslušely obce Horní Myslová, Myslůvka, Zadní Vydří a Černíč. V roce 1814 škola vyhořela a nově byla postavena v roce 1816. Pro malý počet žáků byla škola v roce 1970 zrušena a žáci byli převedeni do Telče.

Významní rodáci

František Mořic Nágl

Narodil se 28. května 1889 jako druhé ze tří dětí, v Kostelní Myslové u Telče v židovské rodině vlastnící hospodářství a mlýn. Studoval na proslulé telčské reálce, jejíž profesoři přáli umění. Po gymnáziu na doporučení svých profesorů studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole (1905–1908). Pak pokračoval na Akademii výtvarných umění u Hanuše Schweigra. Studia završil pobytem ve Vídni, kde jej zastihla válka. Musel narukovat a v boji si vážně zranil rameno. Po vyléčení mohl pokračovat v malování. Jeho otec si však přál, aby se jako jediný syn ujal statku. Nágl poslechl, oženil se s hudebnicí Vlastou Nettlovou, a poté se ujal hospodaření. Podařilo se mu to skloubit tak, že mu zbýval čas i na malování. Zůstal více malířem než sedlákem.

Po narození dvou dětí, kdy se cítil úplně šťasten, přišlo období vysídlování Židů. S celou rodinou byl transportován do terezínského ghetta. Všichni zahynuli v Osvětimi; syn v roce 1943, ostatní o rok později; odjeli posledním terezínským transportem.

I když jeho dílo bylo známé už před válkou, nejvíce ceněné jsou obrazy nalezené v Terezíně roku 1950 při rekonstrukci budovy v bývalém ghettu. Malíř své práce zazdil na půdě jednoho z domů. Soubor především akvarelů, dokumentující život v ghettu, je naprosto ojedinělý. O rok později bylo těchto 254 objevených děl vystaveno v pražském Mánesu. Nágl maloval v Terezíně interiéry ubikací, zákoutí dvorů, ale i vězně. Prostředí i technické možnosti ho přivedly k úspornému tvaru, ale také k expresivnějšímu výrazu.

Jeho sílu a umění připomíná nejen pamětní deska v dlažbě telčského náměstí, ale i výstavy jeho děl v Telči a Praze.